Aktualita: 

1. září byla po celkové rekonstrukci zprovozněna Vinořská ulice

Historie:                                                                                                                                                                                   

Původní vesnice Satalice, nazývaná zprvu Sotalice, je v dnešní severovýchodní části hlavního města jižně od Vinoře. S nejstarší písemnou zprávou o ní se setkáváme v r. 1374. V druhé polovině 14. Století byla zdejší vesnice rozdělena mezi několik majitelů. V roce 1386 náležela část Satalic ke kbelskému statku, jiná část kapitule u sv. Apolináře a jeden dvorec býval v majetku kláštera sv. Anny na Starém Městě. Po konfiskaci církevního majetku připadly Satalice pravděpodobně Starému Městu, ale ze 16. a 17. Století máme o zdejší vesnici málo zpráv. Pokud se přece jen objevují, týkají se některých poddaných a koupě zdejší krčmy. Tak např. v r. 1540 koupil Jan Churaně satalickou krčmu od Anyžky Frezerky za 110 kop gr. V r. 1575 byl majitelem zdejší vesnice Jan Beřkovský ze Šebířova. V polovině 17. Století náležely Satalice vyšehradské kapitule a podle berní ruly v ní r. 1654 byli 3 sedláci a 1 chalupník, kdežto 1 selské a 2 chalupnická stavení byla pustá. Jeden hospodářský dvůr v té době náležel „hospodáři pražských měst“ Benonovi z Martinic. V r. 1687byly dva zdejší dvory odděleny od kapitulního panství a v r. 1716 prodány ke kbelskému statku. V polovině 18. Století byla zdejší vesnice součástí vinořského panství hraběte Prokopa Adalberta Černína z Chudenic. Jestliže podle tereziánského katastru bylo v Satalicích jen 5 hospodářů, Jaroslav Schaller (Topografie X, str. 250) uvádí k r. 1788 již 19 domů a kapli sv. Anny.

 Protože Satalice byly jen malá vesnice, která měla v r. 1843 jen 23 popisných čísel a 171 obyvatel, vytvořily po vydání obecního zákona s Vinoří jednu politickou obec. Teprve později se osamostatnily a v r. 1921 zde žilo již 635 v 87 domech. K hlavnímu městu byly připojeny v r. 1974 a sčítání lidu v r. 1970 vykázalo 338 popisných čísel a 1655 obyvatel.

V severovýchodní části obce stojí kaple sv. Anny z druhé čtvrtiny 18. Století. Je to barokní obdélníková stavba s polokruhovým závěrem. Nad zvlněným průčelím se středním rizalitem je malá věžička s cibulovou bání. Po stranách věžičky jsou na nízkých výstupcích kamenné vázy.

Zdroj: František Holec, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl IV. Lidové noviny 1996